Jméno - Octavia Johnson

​

Národnost - americká

​

Věk - 18 let

​

FC - Marie Avgeropoulos

​

Klan - Ravenous

​

Povaha - Octavia bývala hodně divoká a bez zábran. Flirtovala s každým druhým klukem, ale kvůli její minulosti už taková není. Může být lehce nerozvážná a do boje se hrne bez většího přemýšlení. Je však statečná a ani sebevědomí jí nechybí, proto taky vždycky bojuje do posledního dechu a nic předem nevzdává. Je však i velmi náladová a výbušná, což vzhledem k jejím schopnostem není dobré. Dost soudí lidi mimo její klan, ale na svou sestru by nedala dopustit. Nenechala by, aby o ní někdo něco nevhodného říkal - a pokud to někdo udělal, tak byla ochotna zajít poměrně daleko. Přesto všechno je však ještě loajální svým lidem a bez větších důvodů by je nezradila.

​

Minulost - 

Octavia má zelené oči a dlouhé hnědé vlasy. Je střední výšky a její postava je na tom stejně. Není to však nějaká křehká dívka, právě naopak. Její vzhled by mohl někdy klamat, ale má dost vypracované tělo a tudíž i sílu. Na pravé paži má tetování, jehož symbol je pro ostatní neznámý. Pro ní však něco znamená. Její oblečení je většinou tmavé a nesmí chybět ani místo pro její meč. Do boje si většinou zaplétá vlasy a obličej si něčím pokryje. Čím záleží na situaci - někdy je to i její vlastní krev či obyčejné bahno.
Octavia bývala hodně divoká a bez zábran. Flirtovala s každým druhým klukem, ale kvůli její minulosti už taková není. Může být lehce nerozvážná a do boje se hrne bez většího přemýšlení. Je však statečná a ani sebevědomí jí nechybí, proto taky vždycky bojuje do posledního dechu a nic předem nevzdává. Je však i velmi náladová a výbušná, což vzhledem k jejím schopnostem není dobré. Dost soudí lidi mimo její klan, ale na svou sestru by nedala dopustit. Nenechala by, aby o ní někdo něco nevhodného říkal - a pokud to někdo udělal, tak byla ochotna zajít poměrně daleko. Přesto všechno je však ještě loajální svým lidem a bez větších důvodů by je nezradila.

Octavia bývala poněkud šťastné dítě bez větších starostí. Milovala své rodiče, ráda však chodila mimo domov, přestože měla někdy zákazy. Vždycky chodila na určitou louku, kde bylo hodně motýlů. Ty milovala... Nikdy si nebyla jistá, co za zaměstnání její rodiče dělají, ale ani se neptala. Nikdy totiž nedostala odpověď. Jediné, co věděla, bylo to, že se o svém otci nemá nikde zmiňovat. Ani pouhé jméno. Ona samotná ve škole používala falešné jméno, ale nikdy nevěděla, proč. Časem to však zjistila - její otec vedl školu, která se zaměřovala na výcvik zabijáků. Nevěděla, co si o tom myslet... ale i tak odpřísáhla, že své sestře nic neřekne.
Svou sestru milovala z celého srdce. Byla by pro ní udělala cokoliv, což se v jejích čtrnácti letech potvrdilo. Jednoho dne přišli neznámí chlápci a sháněli se po mladší dceři. Vypadali nebezpečně a jejich matku drželi - pokud nevylezou, tak zemře. Jenom sestře vtiskla menší pusu na čelo a s úsměvem přikývla. S příslibem, že to bude dobré, jí pohladila po vlasech a vyšla. A to bylo naposled, co jí viděla.
Odvezli jí do Kanady, kde zjistila, co se stalo. Byla dovezena k rodině Andersonů, kterým jejich otec přislíbil druhorozenou dceru. Původní plán byl jejich rodiny spojit, protože rod Andersonů vymíral a společně by toho mohli přece jenom více dokázat. Otec to však nikdy neměl v plánu dodržet, proto se skrývali. Zaplatil za to však krutou daň v podobě smrti. Byla zdrcená. Sama. Daleko od své rodiny. Měla pouze slib, že jsou v pořádku a to bylo všechno, co o nich věděla.
Měla tam dost tvrdý výcvik, což z ní udělalo tvrdou bojovnici. Nucený vztah byl jen poslední kapkou. Nesnášela ho a to s ním měla strávit podstatnou část svého života? Ještě po tom všem, co se stalo? Octavia ho nikdy nemilovala, její city patřily někomu jinému. Jmenoval se Connor. Jednoho dne se však jejich tajný vztah provalil a zabili ho přímo před jejíma očima. Od té doby už nikdy nebyla stejná. Důležité představitele tohoho rodu zabila za pomoci jedné ženy, která jí cvičila. Stala se její druhou matkou, byla to od ní dost zrada, ale... nyní stála při Octavii.
Konečně se mohla vrátit domů. Nic už však nebylo stejné. Jediné, co znala byl boj a smrt.
 

​

Vzhled - Octavia má zelené oči a dlouhé hnědé vlasy. Je střední výšky a její postava je na tom stejně. Není to však nějaká křehká dívka, právě naopak. Její vzhled by mohl někdy klamat, ale má dost vypracované tělo a tudíž i sílu. Na pravé paži má tetování, jehož symbol je pro ostatní neznámý. Pro ní však něco znamená. Její oblečení je většinou tmavé a nesmí chybět ani místo pro její meč. Do boje si většinou zaplétá vlasy a obličej si něčím pokryje. Čím záleží na situaci - někdy je to i její vlastní krev či obyčejné bahno.

​

Nejvíce vyniká v boji se zbraní

​

Vlastní zbraň - její zbraň je poměrně obyčejný meč. Jeho rukojeť zdobí pouze starodávné nápisy, které jí trvalo dlouho, než přeložila. Na přeložení pak nebyla sama a pomohl jí samotný Connor. Byl to člověk, který byl pověřen pomáhat lidmi s jejich zbraněmi, proto měl hodně informací a pomohl jí vybrat zbraň, se kterou bude dobrá. Loajalita, rodina a oddanost. Tahle slova se jí zaryla do hlavy a pomáhala jí nějakým způsobem přežívat ta hrůzná léta tam. Meč není její rodiny, ale má pro ní velký význam kvůli Connora. Ty slova si však vzala hodně k srdci a řídila se jimi - tyhle věci pro ní byli hodně důležité a to on věděl, i když jí moc neznal. Navíc to byla jediná věc, která jí po něm zbyla.

​

Cíl -vrátila se z Kanady, jen kvůli své rodině, kterou musela chránit. Vycvičená už je dostatečně, je tu jen kvůli své sestře, kterou chce chránit do svého posledního dechu. Je to její největší slabina, i když se k ní občas chová odtažitě, aby si toho ostatní tolik nevšimli. Dýchá už jenom pro ni a pro svou matku.